Vodnická

Karel Plíhal

1:NEa starý vArbě nEad rybníkC#mem
zEelený mAužík sedHí,
z tEermosky pAopíjí kEafe s mlíkC#mem,
mEelancholAicky hledEí.A  E  Amaj7 
2:Právě se pohádal se svou starou,
už si s ní neví rady,
a koumá, kolik je to vzdušnou čarou
kiláků do Kanady.
R:ZC#mávidí divokým hG#musám,
jAak mizí kdHesi v dálcC#me,
Aon zatím sHedává tC#mu sám,
v bF#7otách ho zebou palcHe.
3:Stará mu nadává, že se jen fláká,
a, nebejt tak střelená,
vdala se zamlada za lampasáka -
- zelená jak zelená.
4:Prej už v tom topení ňák ztrácí formu
a ona se za něj stydí,
to voják má jiskru a uniformu,
dovede líp potopit lidi.
R:I já zC#mávidím divokým hG#musám,
jak dAělaj' dHo mraků dC#míru,
když pAoslouchám:"VHojíne, klC#musám, klusám, klusám,
tu nejste nHa špacírAH..E."
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:02.284+00:00
Výsledky hledání: